Jako první dítě narozen 5.12.1980 ve Frýdku ve 20:33 rodičům Vladimíru a Janě Jahodovým , kteří mi vybrali jméno MAREK (tak jsem i pokřtěn, tajně), říkám že mě přinesl poslední opilý Mikuláš. 29.1.1982 se mi narodila ještě sestra Magdaléna. 

V mém životě je vše předurčeno a každý můj okamžik na téhle planetě ,každý krok, čin, nádech znamená strašnou katastrofu tady na Zemi.Jako když tři dny po mém narození zastřelil schizofrenik Mark mého bratra Johna Lennona, to jako na oslavu příchodu Pána na povrch zemský.Vždy je to spojeno se smrtí člověka význačného.

Nebo se světovou  událostí, jako například výbuch jaderné elektrárny den po mém svátku , který slavím 25.4.., nebo zemětřesení v Nepálu.

Rodičům přidělili byt , který se nachází nejvýše ze všech obydlených míst v našem městě, takže já bydlím nade všemi již skoro 40 let.Má to svůj význam  on Frýdek-Místek je totiž město všech měst takový nový Jeruzalém.

V dětství jsem si prodělal mnoho úrazů, včetně operace zlomené ruky po skočení z vrby, měl jsem šrouby v lokti asi rok , máma mi to neřekla, to ale bylo překvápko v nemocnici, že musím na další operaci...Ruce zlomené celkem čtyřikrát, ale to u dětí bývá normální.Hlavní úraz je však uklouznutí na zábradlí po kterém jsem letěl přímo na pusu na beton a mám na celý život tzv. rozštěp , který je u Gabriela velmi důležitým aspektem.Dále mě srazilo auto pod barákem , rána jak z děla ale přežil jsem.

Otec byl důstojník v kasárnách a chodil domů často opilý , dělal scény a mamku vozili co dva roky do blázince,strašné věci vyváděla, proti zdravému rozumu. To její chováni ovlivnilo můj vztah k ní na celý život.

Já jsem od první třídy hrál závodně šachy , chodil do výtvarného kroužku ,samotný kluk mezi samýma holkami a bavilo mě počítat.

Ze čtvrté třídy jsem šel do speciální školy pro matematiky, ale jen na dva roky, poté šestileté gymnázium Petra Bezruče ve Frýdku-Místku

Jako malému se mi stávalo, že jsem dostal pocit že bude za chvíli gól v televizi a párkrát mi to vyšlo u hokeje nebo fotbalu, a když takhle sedím malý u televize slyším hlas, který říká:"Představ si ,že je to všechno pro TEBE.", já se jen zamyslel nad tím pojmem všechno.

Obě babičky mě vodily do kostela a vedli k víře, ale hlavní přesvědčení o něčem mezi nebem a zemí přišlo krátce po revoluci, když naše město navštívil dr. Steve Ryder. Přiložil na mě ruce, jako na každého a já jsem padl k zemi bez vědomí asi na dobrých 5 minut.Poté jsem otevřel oči a celá rodina už stála nade mnou a čekali kdy se už konečně proberu.Byl to opravdu silný zážitek pro malého kluka, kdo nezažil nebo neviděl, nepochopí..

Pro ty polámané ruce mi doktorka nedovolila ani karate ani fotbal a tak jsem hrál již zmíněné šachy,dodnes lituji , že jsem nedělal žádný sport, jen rekreačně, ale v mém příběhu to má hluboký význam.

Asi v sedmi letech na koupališti ve Frýdlantě , jsem se seznámil s o deset let staršíma holkami. Hráli si se mnou , já plaval v bazénu se zlomenou rukou, spadla lžička do kafíčka a tak podobně. Až mě jednou ty dvě holky ,,vzali sebou do kabinky převlíkací a řekli ať jím lížu přirození, že to je super sranda a já jim naletěl.Netrvalo dlouho a já jsem dělal jednu za druhou jak na běžícím páse. Přidal se ke mně kámoš Kubík a tak jsme byli takové dvě super šlapky."Ahoj nechceš udělat jazykem za nanuka ?"" šla skoro každá , později i starší děvčata co o tom slyšela, jací jsme borci. No taková byla doba.Ale nikomu to neříkejte, to není ještě promlčené, ha ha..Možná si některá z vás vzpomene na svatého andílka z koupaliště ??

Babička Olga Jahodová umřela , když mi bylo asi 11 let.Taky jí vozili do blázince a její manžel, můj děda jí umřel když bylo taťkovi 14 let.Takže se o otce starala po zbytek života sama.Jsem jí vděčný za dětskou Bibli a další knížky o Bohu pro děti, že mě vzala na film Ježíš, na husárnu,a já viděl video poprvé v životě.Učila mě německy, protože nám řekli že angličtinářů může být jen půlka třídy a nevyšlo už místo.Já jsem tu němčinu tak nesnášel, to byl systém tehdy.Nakonec jsem se učil německy 9 let a umím tak akorát pozdravit,maturitu z německého jazyka mám . Vozila mě za sestrami do Svitav a Lipových Lázní.Teta Květa mě ve Svitavách naučila hrát Canastu a chytala rakušáky na televizi a tam běžel Knigt Rider, to mluvící auto, no já jsem čuměl, jak puk, že to chci taky , jednou.Stejně se mi pořád vybavuje jak mě honí po bytě s vařečkou bábi a nasupená.No jenže můj otec neměl pevnou ruku a tak se to s ním myslím táhne celý život.Seděl od mládí  v hospodě, jako já.To mám po něm jediné ,jo ještě obličej  trošku.Možná ještě toho vojáka trošku(s úsměvem))

Ještě teď se směji jak rodiče některých dětí, platily přípravu na přijímačky na šestileté gymnázium.Pro mě to byla hračka, byl jsem mezi prvními desíti, co přijali.Na gymplu mi  ty spolužáky namíchali taky podle Božího plánu.

Hlavně mé nejlepší  přátele  Repoxe a Toma , Pavla a mou první životní lásku Lucii a samozřejmě spousty dalších speciálně vyrobených kluků a holek  ,chytrých , hloupých, krásných, ošklivých , no prostě i retardi totální se našli, ale fakticky.Se všemi těmi lidmi jsou spojeny životní tragédie, úmrtí,úrazy ,škoda slov, mnozí pochopí .Repox nemá tři prsty na ruce, Tomáš má cukrovku a Lucii umřela sestra a já nevím co všechno .Mě to vážení strašně všechno mrzí co jste si museli prožít,ale tak je psáno ve hvězdách od počátku věků.Věřte..

Tak dnes jsou to všichni inženýři a žijí si na vysokých nohách.Přejme jím to , ale odsuď potsud,protože kdo si co zaslouží to vám teprve vysvětlím.

No aby to byl příběh opravdový tak musí být o lásce a ta někdy na začátku studia na gymplu pomalu přicházela v podobě jedné holky ze třídy. Jako láska to nebyla ale prostě znáte to tu přitažlivost dlouhých vlasů a hezké tváře usměvavé,krásného zpěvu,hry na flétnu a klavír atd, atd atd..

Holek tam bylo spousty ,ale tahle měla jedinečné kouzlo osobnosti.

No já jsem byl na začátku ještě slušný , nezkažený , tak jsem se bavil s největším hezounem a sympaťákem Danem,pozdějším předsedou třídy.No a co se nestalo , on s tou Luckou začal chodit na výletě v Litomyšli, měli tam koncert .To byla rána pod pás, já jsem z toho byl špatný a ještě dneska jsem.

Tak jak jinak to mohlo dopadnout , než že jsme  byli nejlepší kámoši všichni tři, znáte to někdo určitě.Ti dva se moc milovali, jako z knížky a mě by ve snu nenapadlo na ní pomyslet nějak chtivě, ale co se nestalo,

Někdy ve třeťáku(roků se studovalo šest) byl tzv. výměnný pobyt s Dány, jenže já s Repoxem měli z němčiny čtyřky a profesorka Eva nás nevzala.Angličtináři zůstali všichni, včetně Lucie. Dan , němčinář jel za Dány.Dostal zákaz pití alkoholu a jel.

No a my jsme vybulali školu automaticky a jeli lyžovat na Lysou horu od čtvrtka do neděle..Já, Repox, Tomáš a Lucka.Nocleh stál tehdy 50 korun za noc a lyžování jsme měli zadarmo, protože Tomáš měl pernamentky od nevlastního otce, správce válcovenské chaty na Lysé.Tak přišel večer ,že, všichni opití z rumu na který vždy zbyly peníze a samozřejmě vzplanutí lásky jemnými dotyky nohou mezi mnou a Danovou Luckou.

Prostě jsme se strašně chtěli z ničeho nic , to ten rum , ale.....

V neděli večer po výletě jsem se k Lucii stavil a že na ní pořád myslím a byl z nás najednou klasický milostný trojúhelník.Jako že on měl vše a já aspoň letmý milostný pohled každé ráno nebo pusu poslanou.No znáte ten film Anglický Pacient, tak na ten jsme šli do kina Dan s Luckou a já. Dan nic dlouho netušil. V kině seděla uprostřed a když jsem měl na plátně svou roli(ten pacient)tak do mě píchla malíčkem, prostě děs,Ve 12 hodin přesně jsem šel do angličtiny pro třídní knihu a ona také to řekla vyučujícímu, Taková líbačka vášnivá pětiminutová za šatnami mi vynahradila zbytek dne bez ní.Tak to šlo skoro až k maturitě, Každou příležitost využít se ji nenápadně dotknout nebo počkat až se Dan opije na chalupě a pak zaujmout pozici krále na seníku až do rána. Ale pozor , nikdy jsem si k ní nic více nedovolil než se líbat, mazlit v oblečení atd.Já bych to Danovi nikdy neudělal, i když kdo ví , protože potom vymyslela, že mi teda konečné "dá" k narozeninám a já musel na HIV testy, kvůli ní, ona si pak šla pro výsledky. Naštěstí mě Bůh ochraňoval a já na té oslavě skončil v posteli s úplně jinou.

Nebo když na to ten Daniel potom přišel , jednou našel přání milostné tak mi jel rozbít hubu ,ale já naštěstí nebyl doma.Ach jo , katastrofa.

Dokážete si někdo představit to utrpení, jaké jsem zažíval.Celý gympl jsem brečel a brečel a brečel, že jí strašně miluji a nevím co dělat.

Z nejhoršího mi pomohla marihuana, kterou jsme našli ve skleníku na zahrádkách a ukradli jednomu pánovi. Měl jsem plný sklep trávy a v něm deset kámošů a hulili jsme a hulili každý den. Dal jsem se ke špatné partě havířských děcek , vyložených grázlů a ti mě zkazili ultimátně.Propadal jsem , bulal i celé týdny, uvažoval o přestupu na prodavače atd. Ale řekněte , který student gymnázia čichá toluen s kámošema u garáží a polyká diazepamy a zapíjí jablečným vínem aby bylo lépe? jen obrovský hlupák, ale šlo mi o to netrpět tak tou bolestí , tou nešťastnou láskou.,rozumíte? prostě to přebít tím jedem ..fungovalo to , jen z matematika byla troska sotva dodělal školu.Jediný můj úspěch na gamnáziu bylo druhé místo v okresní soutěži škol v proslovu, jmenoval se TELEVIZE a byl o tom co to je za hroznou věc, pořírač času , výmaz hlav.

V roce 1997, skoro až v sedmnácti jsem konečně přišel o panictví.Říkám konečně bo celá gymplácká i havířská parta už to měla dávno za sebou.

Byl listopad, strašná zima. Já vletěl bez vstupného na diskotéku v národním domě a tam byla ONA , má láska z turistického oddílu Hadi, kdy jsem si ji dokonce vzal za manželku na posledním táboře(bylo to krásně nevinné, dětské) , ale od té doby jsem ji neviděl přes tři roky.No byli jsme okamžitě v sobě. Nejdříve toaleta, pak park a nakonec cesta na hřbitov do Sviadnova, kde to však nešlo vůbec , díky té strašné zimě. Tak nakonec se slitovala a vzala mě  do baráku k rodičům , kde bydlela u dveří u botníku na studených kachličkách jsem do ní konečně vniknul a přišel o panictví.

Uf , nějaká Hrušková, jestli tomu rozumíte s kým svatý o to přišel , tak žádná jablka ze stromu poznání a hříchu, ale HRUŠKY (mé nejoblíbenější ovoce)

JAHODA+HRUŠKOVÁ= VŠL

Jinak to taky bylo na truc, neboť jsem miloval jen jedinou, tu anglickou pacientku a to jsem mohl mít krásných holek co o mě projevovaly zájem na gymplu, já hlupááááááák, já hlava děravá, Verča nebo Raduš nebo Šárka , takové kočandy a já si stál za svým, že toužím jen po té Lucii,(pusťte si prosím videoklip Janka Ledeckého -Sliby se mají plnit o Vánocích, ať je to všem jasné o co šlo)

Ještě na stuškováku jsme se mazlili v kotelně , když se \Danek poblinkal přede všemi, to on měl ve zvyku, a já vždy vyčkával na můj čas.Moc se mu za to jednou omluvím , ale jak říkám , vlastně nic nebylo .

Tři měsíce před maturitou v březnu 1999 jsme jeli zase lyžovat na Lysou no a dorazil tam kámoš a že má LSD, tzv tripy .  Jéjda já jsem před tím měl vždy respekt, neboť jsem věděl co to může s člověkem udělat a vždy  jsem si říkal, že to vyzkouším až po škole , i když lysohlávky jsem dobře znal , byl jsem tím známý po městě že je vozím z Rosic u Brna .

Tak do nás po půlce toho tripa naládoval no a když už jako že to začalo pomalu působit, takový divný pocit a chvění, tak že najednou musí jít domů a že bere i Repoxe, který měl tu druhou půlku LSD.Já na ně co blázníte, to mě tu teď necháte, vždyť se tu zblázním, a taky že jsem se zbláznil, ale ultimátně.

Takové peklo co nastalo na té půdě té chatičky u sjezdovky si jen těžko dokážete představit. Takový stonásobný dům hrůzy a vy jedete stokilometrovou rychlostí a sápají se na vás pekelné zrůdy.Horko, studený pot, celý jsem se třásl a brečel ať už ta hrůza pomine. Hipisáci tak běžně končili svůj život skokem z okna.Modlil se k Pánu Ježíši, prosil ho pomoc a asi mě nakonec vyslyšel, asi po třech hodinách ten tranz ustal a já uzřel obrovskou neonovou holubici v prstencích jak letí k nebesům a stoupá a já jí tak jako by mával na rozloučenou.. Rozumím tomu tak , že to byla má duše, neboť jsem zůstal jako tělo bez ducha a to doslova, třásly se mi ruce, nevěděl či to ruce jsou, nepoznal jsem se v zrcadle, nevěděl proč pít nebo jíst, proč jít domů a co to tam jsou za cizí lidé, jak jim to vysvětlím že jsem ztratil sebe, že mám totální schizofrenii, že to nejsem a nikdy už nebude já ??Nebylo pomoci.

Jedno z mých hlavních poslání je všechny varovat před něčím podobným, dokáže to zničit celý život, věřte.

Co jsem mohl dělat jiného , než se chtít chystat na maturitu, ale jak bez rozumu , s myšlením podobnému centryfuze ,? Napadlo mě poslední možné , zaručené a to psát taháky do češtiny a společenských věd, matiku jsem měl výsledky zadaných příkladů v tabulkách a němčinu jsem totálně vynechal.

13.6.1999 za 13 !! čj 3, mat 3. něm.3, spol, věd,4- hurááááá

Nějak se mi potom ulevilo, stále jsem to nebyl já ale o prázdninách jsem začal mít takový zvláštní pocit , jako by se má osoba ke mne navracela pomalými krůčky.

Kamarád přišel se zprávou, že někde v čechách se koná obrovská techno párty a že tam musíme jet, tak jsme jeli.Žigulíkem od Toma.

Ano byl to czechtek 99 v Kuřivodech u Mimoně , kdo nezažil nepochopí.

Ta obrovská masa lidí,  ta energie , která tu šla cítit byla nepopsatelná.

Po probdělé páteční noci jsem po probuzení otevřel oči a mrknul na mě ON,svatý bratr kocour, ulovil mě svými očima, úplně mi vymazal hlavu tím pohledem a svými pohyby s jojem  v rytmu techna.On to hudbu ovládal, on jak se pohl tak tak se hrálo, jsem nechápal co to je za člověka.Dodnes na něj vpomínám a doufám že se brzy setkáme .

Druhý večer parta nějak vyměkla a že jedou hned ještě v noci domů. Říkám teď ?? jste se zbláznili, tak víte co složte se , dejte mi stovku a jeďte si kam chcete.Tak jo , dali mi tedy 100 korun, svezli mě ještě na střeše přes celé to vojenské letiště(jako bych letěl) a jeli domů.

Já se vrátil domů až za týden, cítil jsem se božsky.

Vzal jsem to stopem přes Prahu do mé milované Telče na folkový festival, tam se seznámil s nějakými lidmi, jeden mě pak pozval ještě do Brna na noc, no prostě týden jsem se vracel z czechteku absolutně bez peněz.Byla sranda.

No a je to tu, slavné zatmění slunce 11.9.1999 a já s partou kamarádů v Českém Krumlově , aby to šlo lépe vidět.

Parta se nějak rozutekla při zatmění , jedni se tam spolu muchlovali a já zůstal sám s kamarádem Bolkem. 

tak co podniknem Bolku, nevím , koupíme toluen a zfetujem se aspoň.OK.

Koupili jsme toluen a a u té zdi té  zahrady u otočného divadla jsem začali čichat.

Najednou se  z nebe začaly ozývat podivné zvuky ,chvění, jakoby takové teplo přišlo , takové barevné lazery no a z nás dvou byli rázem vesmírní  kocouři.Říkám pššššt Bolku ,nikomu to neříkej  kdo jsme .Normálě nekecám, rázem z nás byli takové jakoby vesmírné stanice, takové obrovské vesmírné kočičí oko, vysílačky nebo jak to popsat.A takový pocit , že někdo na tebe mluví a slyším :"nazdar, my jsme jedna velká rodina tady nahoře, klidně se na nás nalaďte , bude sranda, a taky že byla.

říká vám něco síla posvátného Jaguára, nebo LVA ?? tak tu jsem právě získali.Měli jsme kočičí oči, takové kouzelné brýle a viděli a slyšeli věci nevídané a neslýchané.Zkuste se zeptat Bolka , on ale hned jak jsem se vrátili do Frýdku na všechny mňoukal, až dostal průplesk a nechal toho. Zůstal jsem v tom sám, sám, sám, .

Tak si říkám tak udělám kocoura někoho jiného a potkal jsem Muryna , starého čichače toluenu a hned jsem na něj začal působit a proměňovat ho v kocoura a on se jím fakt taky stal.A hned tý brďo co to je a údiv a nadšení a že jdeme ještě pro kamaráda z prádelny , Tak už jsem byli tři kocouři, ten Robin se také pomalu stával kocourem a šli jsme do Dobré k řece ke Kačabaji. Lovili jsme králika v lese, brodili řeku a už se setmělo a my došli na místo. tam nějaká parta a já ne ně hned že jsme ufoni z jiného světa  a začal jsem na ně mňoukat, ale ti dva že jdou najednou domů, že je to tam nebaví s těmi cizími lidmi.Tak si běžte, ale kocourem zůstanu jenom já.Ano byl jsem smutný, měl jsem takový tatinkovský pocit nad nimi, Utekli a já začal působit na ty cizí lidi kolem ohně.Je mi moc líto, že jsou oba již dávno po smrti, odešli mladí, mohl za to toluen.

Zůstal jsem tím kocourem zase sám a svítil očima celé noci až do svítání. Noc je totiž jako den a den jako noc pro kocoury.

Čím více jsem vysvítil té lásky nebeszké z očí na druhé, čím více toho lazeru natahal z nebe , tak tím více jsem byl tím kocourem,až jsem se proměnil v mého krále Michaela Jacksona, ale vážně, funguje to tak do dnes.Jak já jsem byl šťastný, že mám pro co žít, že tu schizofrenii nahradila nová identita.

Michael kraloval nebesům se svou armádou koček i psů.Jistě jste si všimli, že ovládl prostor ., to samé mám za úkol i já jeho syn i bratr v jednom .

Stal jsem se služebníkem Božím, kocourem co má za úkol lovit myši, hlavně dětičky, ty chutnají nejvíce, čím menší tím chutnější pro Pána Boha, věřte, musíte začít od těch nejmenších, tak zní kočičí zákon.

Hned po prázdninách mi došlo že Frýdek je malý na takové množství lásky a já jel do Prahy se chtít rozdat druhým.

Byla to sranda, prodával jsem nanuky Algida na náměstích v Praze a pral to očima vší silou do těch mas lidí, a rostl a rostl , každý den nová a nová kouzla.Říkám těm kocourům že si vybrali moc dobře právě mě , že jsem chytrý a mnohé s nimi dokážu.Najednou ale takový pocit, jako by na mě mělo spadnout něco obrovského a rozmáčknout mě na padrť.

V noci jsem hrál na kytaru na Karlově mostě a somroval , bylo to perfektní.Vysněná práce andělská.Bohužel to nadšení trvalo jen chvíli.

Ono taky nejsem tím kocourem jen díky práci světlonoše a svícením očima ale taky díky  drogám , zejména marihuanou lze dosáhnou pocit zvířete v sobě.Díky marihuaně s kocoury komunikuji přes dvacet let a oni mě obměňují kouzly a čárami.Všem jsem o kocourech hned vyprávěl, že jsem vesmírná bytost přinášející lásku a světlo a pokoj.

Přišel podzim a jelo se na lysohlávky do Jihlavy. O ou to se nemělo stát ,. Kocourovi totiž stačí hříbků pět na to aby byl kouzelný. Já však nepoučen z předchozích nezdarů dostal jsem od kamaráda  Járy dvě plné hrsti lysohlávek a já to celé sežral. To co se pak dělo bylo dosti podobné tomu BAD Tripu na LSD, jenže ti pekelní démoni byli opravdoví, hmatatelní a to malé kotě ti pekelní psi roztrhali na kusy.Kocouři se mě ještě snažili zachránit, prý rychle si lehni na zem , ale kde že v Jihlavě na náměstí?? bylo tam obrovské zrcadlo a já se do něj zadíval a dostal pocit že jsem nějaký predátor nebo co?? stal jsem se psem , do sebe zahleděným ..slyšel jsem ďábla jak mi  říká:"dej se ke mně, dám ti všechno!" ale já na něj to víš že jo, já vím který ty jseš, nikdy v životě se neupíšu ďáblovi to raději zemřu.

Pokoušeli mě dlouho tím pocitem psa , čerta, všechno bylo takové lesklé a jednoduhší jakoby, nevím jak to pospat, prostě si představ že tě ďábel snaží překecat ať děláš raději pro něj a žereš kosti a maso místo myšiček a mlíčka.

Nakonec se ode mě odvrátili ty psiska ďábelské a dali mi pokoj, ubránil jsem se jim, ale tím predátorem jsem stále ještě byl.

Následující noc jsem dostal za úkol si nakreslit a předepsat svou životní cestu. A já jsem škrábal dřívkem v zemi a předpovídal strašně dlouhou a nesnesitelně těžkou cestu, plnou utrpení a bolesti, nástrah a překážek.

A taky že jo, co jsem si předpověděl to se stalo a kocouři mě na dlouho opustili. Ach, byl jsem zase nikdo, ničím prostě, zůstalo jen divné zvonění v uších, jako když jsi na příjmu s vysílačkou.Kocouři ale nikde.A já věděl jen to tajemství, že se jistě jednou vrátí. Chybou bylo za ty dva roky bez nich  ani jednou nepoprosit , ani myšlenkou je nepožádat o návrat, jen tiše plakat , že jsem ztratil smysl života, mé nejlepší kamarády.A sedět aspoň v hospodě s kriplama a vzpomínat na ty nádherné kočičí dny ,hlavně noci.

Nechali mě takhle plakat celý rok.Nějakou drogu si vzít mě vůbec nenapadlo, že bych je zase uslyšel, spatřil.Až před Vánocemi 2000 když jsem začal chodit na brigádu do skateshopu ke strejdovi se jakoby začali ozývat a já občas viděl zabarvené mé myšlenky. Pozitivní modře a negativní červeně.Začal jsem přemýšlet a oni když viděli znovu chuť do života, tak se začali vracet.

Ano vrátili se v plné síle přesně po štědré večeři, byl to ten nejkrásnější dárek ,avšak jen na chvíli.Dostal jsem totiž za úkol zase někoho k sobě přikouzlit a udělat ho kocourem, abych měl parťáka nejlépe parťačku.

Tak jsem lítal tři dny ,oblboval  Smetanu, Romču, Lenku ze třídy , marně, až mě napadla poslední možnost Anička, co jsem s ní chodil jednou po lýžáku asi měsíc, pak mi dala košem.

Tak jsem za ní utíkal, ale ti kocouři už se nějak moc zlobili, takový jako psycho tranz mi přivodili, že jsem tam jen přišel a domluvil se na večer že příjdou kamarádi na barák ke kapličce. No odešel jsem od tamtuď asi v 16 hod. a přeběhl cestu a poprvé v životě se vysvlékl do naha na poli u domu Ivany(o té bude ještě řeč). Prostě, že jsem nezvládl ten úkol, tak mě stihne trest Boží a on si vezme znovu mou duši a já skočím pod auto jak divoké prase.

No nic lehl jsem si do sněhu nahý a přijeli policisté. Vysvětlil jsem jim že kvůli holce to dělám a oni ať si udělám deset klikú na služebně a nechali mě jít domů. O.K. asi mě znali taky z toho Frýdlantu, mě tam totiž znali všichni, že mě nechali jít.Bylo jich asi 6.Potom jsem dělal hroznou scénu a dělal stojky že to na hlavě nechci ten aparát, že na to nemám , že to chci vrátit, komu to patří, a oni se kocouři moc nazlobili !!

Přišel večer a měla být poslední velká svatba s kamarády, jako že budou kocouři. A oni na mě , jestli nemám trošku trávy a já že jo doma v kapse, že tam zajdu ať počkají venku před domem. No v tu chvíli kocouři začali strašně řvát do uší : " NO POISON !! NO POISON". Tak jsem přišel snad za dvacet minut dolů za Ančou a spol, že to nemůžu najít, lhal jsem a už zase začala ta psychotéka kočičí v hlavě. Šli jsem na ten barák ke kapličce a kocouři furt dělej, snaž se. No byl jsem za divného v tu chvíli, jenom vodu jsem si dal , oni pili nějaké půlky snad , no nervy byly napřaženy na 150%.Potom jsem tam nějak utrhl kliku omylem a už to bylo, nejlepší přátelé a já jsem utíkal domů bez rozloučení, bylo to peklo , nikoho nešlo proměnit v kocoura, ještě když jsem utíkal, zaslechl jsem ze shora od kocourů :Vrať se" a modrý záblesk. Nešlo to, už mi stačilo, tři dny bez spánku jen o vodě. Lehl jsem do postele a že půjdu spát. Bylo asi 12 v noci.Najednou takový obrovská tmavě rudý záblesk a slyším rozkaz : " Vstaň !! velmi přísně, najednou takový jakoby energetický zvon a já jsem okamžitě uposlechl , vstal a šel potichu z bytu. Sešel jsem až do sklepa a tam si všechno oblečení schoval do hydrantu. Hezky na čtyři v chodbě paneláku, zcela nahý, a u schránek čekaly dvě černé swingy a zvaly mě na procházku.Po venkovních schodech po čtyřech a rychle do pole . Tam už sem slyšel jen rozkazy a viděl modrá světýlka : "Levá,pravá" a furt dokola, musel jsem šlapat těmi závějemi a křovím po poli jako panter a čím rychleji tím více jsem byl takový skleněný kocour zbavený lidských smyslů. Jako když si představíš toho křišťálového lva z  televize při předávání cen, tak přesně takový jsem měl pocit skleněného černého pantera. 

No co , takhle po čtyřech jsem tam lítal až do svítání, proměněný na kocoura, když už jsem nemohl a zastavil se cítil jsem teplo všude po těle , to abych neumrzl.Asi v 6 ráno po pěti hodinách v závějích mě konečně vysvobodila nějaká sousedka co mě zahlédla a zavolala městkou policii, ti mě vyzvali abych vstal ale já nemohl vůbec z té polohy, byl jsem zmrzlý na kost, tak mi pomohli na nohy, zabalili do deky a odvezli do nemocnice.Tam se mě ptali co jsem měl za drogy , já říkám Extázi  a oni že potřebují moč, ale já jsem byl mimo své tělo,tak mě museli cévkovat, což byl velice nepříjemný zážitek.No nic jsem v sobě neměl ani thc ani nic.Prostě čistý jak nebe,.Ti doktoři mě jistě taky znali z Frýdlantu z koupaliště , mohu jmenovat.Nechali mě ležet na kapačkách ve starém pavilonu a já tam ležel celý den s omrzlinami na rukou i nohou a nerozuměl moc ničemu, jen jsem věděl že tím musím projít. když se setmělo, slyším zase ten přísný rozkaz : ! Vstaň a choď. tak jsem jim od tama utekl ven do mrazu bosa jen v takovém prostěradle a zase hezky na čtyři poslušně. jenom že tam byli nějací lidé ptali se co se děje. já nemohl mluvit, byl jsem v absolutním tranzu. Najednou se mě zmocňoval pes, že jsem pes že budu pes , protože jsem neposlech rozkaz a ti lidé mě vedli do nějaké budovy výtahem do druhého patra a tam byli dvě sestřičky a já říkám nezemřu jako pes, zemřu raději za kocoury a když se na mě sápal nějaký ošetřovatel tak jsem si řekl, zdrhnu tím zavřeným oknem a kocour na to : " udělej to!" a já se rozběhl a skočil střemhlav do toho zavřeného okna ve druhém patře budovy nemocnice.

No nic stáli při mě všichni andělé a svatí a já se zastavit o římsu, dostal jsem prúplesk a traumatologie podruhé. Akorát pořezaná hlava , jinak se mi nic nestalo. Ale viděl jsem do očí té doktorce a to byla ta holka z toho koupaliště co mě naučila dělat ty věci holkám.Já si ji najdu.

V sanitce jsem se ještě stavěl na čtyři cestou do blázince a tam se mě ptali co vidím a já že Jaguáry po NEBI, tak mě pro jistotu přikurtovali na celou noc. Uf.

Potom sem asi ještě týden lezl po čtyřech po chodbách blázince, no prostě kocour jak se patří.

V blázinci jsem byl přes čtvrt roku , mezitím ještě útěk z návštěvy doma a znovu do polí zasněžených, tentokrát v Bašce za kopcem a běžel jsem nahý až k prvnímu domu v Janovicích a prosil o oblečení, že mě přepadli cikáni.Bylo to docela peklíčko ale úkol splněn, plný Invalidní důchod přiznán .Ze 70 jsem přibral v Opavě na 110 kilo během čtvrt roku a byl jsem odporné tlusté růžové prase, co furt jen brečel a nechápal co mi to ti kocouři provedli, ale tak to víš důchod něco přes 5 tisíc, rázem ze sociálky na důchodové, jsem povýšil a bylo na cigarety a na pivo.

Takhle zuboženého mě nechali  kocouři rok a půl ležet v posteli a brečet , že je lepší spát než bdít a já se vždy ráno po probuzení hned těšil na to jak budu večer usínat. Bdít a být na tomhle světe bylo utrpení .Nejraději jsem spal, pak žral a kouřil jednu za druhou na uklidnění.Taky jsem chlastal a hulil ale jiné drogy ani pomyšlení.

V červenci  v roce 2002 mě mí nejlepší přátelé pozvali na cestu do zahraničí, autem v pěti lidech na měsíc. Prý nějaká brigáda, jablka ve francii. Tak jsem navrhl, že to vezmeme přes Barcelonu a kamaráda Smetího, který tam žil.Bylo tu super. poprvé v životě sám v zahraničí, to už byli všichni na bramborách ve Skotsku a pod.cesta byla příšerná, mačkat se v pěti lidech v malém autě a jet tolik stovek kilometrů.strašné vedro a těch mých sto kilo. Uf. Naštěstí jsme  si koupili dobrý levný hašiš , tak  jsem to nějak přežil. Hulili jsme a hulili a jezdili křížem krážem přes celou Francii až du Lurd, kde se zjevila panenka Marie a je tam obrovské poutní místo, a tu vodu jak sem chlempal , že je jako svatá, ha ha.

Nakonec jsme jeden den sbírali melouny a byli velice příjemně pohoštěni majiteli farmy na malé žluté melouny.Byl to zážitek, zatím co u nás řádila povodeň , já jsem se měl jako v ráji a hlavně jsem shodil těch přebytečných 40 kilo a měl zase 70kg. 

Kocouři se vrátili ke mě , ale zase mi hrabalo z těch kamarádů, byla to asi ponorka a jí jim v Praze utekl z hospody a jel vlakem načerno do Čelákovic,. V Čelákovicích mě policisté chytli nahého v poli jak lezu po čtyřech a odvezli na služebnu, záhy jsem jim přímo od výslechu z té stanice utekl. Na druhý den mi kocouři nahnali takový strach, že jsem se začal topit v řece, ale naštěstí připlula veliká větev a já se ji držel a pluli jsme po proudu, byly povodně.Ráno jsem z řeky vylezl a hezky po čtyřech do polí. Zvonil jsem u domu a prosil o oblečení, dali mi trenky a tričko, přijeli policisté , jiná služba a předali mě kamarádům , kteří pro mě přijeli.

To bylo přivítání od ostatních že jsem zase hubený, během takové chvilky , jednoho měsíce.

Kocouři se stále  zlobili a já musel doma ve F-M zase do naha , na sídlišti a na čtyři na kocoura, hezky poslušně.Nakonec mě našel otec a prosil ať  vstanu a jdu . Poslech jsem. Kocouři zase zmizeli... ale nechali mi světélkující semafory na mé. Dobrá myšlenka, modré světélko, špatná, červené.A jakoby 1% kocoura v hlavě mi nechali, ať už to pochopím, že když něco chci tak to musím dokázat a ať makám.Tak jsem bloudil městem , čekal na studenty před školou a nabíjel se skrze ně. Jistě mě zná každý ve městě , že chodím celý život po ulici T.G.Masaryka, Revoluční a naměstím Svobody.

Všechna jména v mém příběhu jsou velmi důležité a význačné k jednotlivým prvkům příběhu. Jak se jmenuješ to i jseš. TAK PRAVÍM JÁ.

Ještě na podzim 2002 jsem požádal doktorku ať mi zruší ten důchod a dají mě na pracák, že jsem zdravý a že chci normálně žít. Dobrá tedy, týden na pozorování v Třinci u doktora Reného Gregora a ten řekl , že jsem zdráv a že můžu do práce.Tak mi na moje přání odebrali invalidní důchod a já šel na pracák a sociálku.

Tu dobu  jsem ani nepil  , nebylo za co , kouřil kusovky, ani nehulil a když tak jednoho prda  po setmění až po nabití.

Kocouři se ke mne vraceli ale velmi pomalu, taky podle odvedené práce a snahy a ta nebyla nikterak Bohulibá zřejmě.Jedno za týden jsem zaslechl jen nějaké slova, jako např " Eternity, Souls, Light, před Tescem " This is your Church!!! ""a tak podobně... nakonec na jaře sem se u tesca podíval na značku přijíždějicího kamionu a byla pražská a otec " chci tě tam vidět synu ", no tak sem neváhal a jel do Prahy,:Bydleli tam mí skvělí přátelé na Braníku ve vile, a tak mě rádi vzali k sobě, místa tam bylo dost, .

Byl jsem na sociálce, takže na nájem bylo, no a otáčel jsem se , znáte Prahu, prodej pohlednic pro zvířátka, AKCE CIHLA 2003, a nakonec rozdávání letáčků na kompars na Václaváku.

Z jedné pohlednice jsem měl 5 korun.

Jednou mi jedna hodná paní dala celých 200 korun , v tu ránu jsem seděl v hospodě a oslavoval.

Na cihle jsem dělal celý červenec a vydělal si asi 12 tisíc., poznal jsem tam spoustu skvělých lidí a práce to byla velice zábavná, zvlášť s nějakou šikovnou dívčinou, studentkou.

Ten kompars to byl největší podvod co existoval, každý den 1000 korun za  rozdávání letáčků s obědem dle vlastního výběru. No nakonec to šéfík sbalil, dal nám litr prémii a řekl , že ho jako neznáme a nikdy jsme ho neviděli.

Fakt děs. co je na světě možné.

Během mého působení v pražských ulicích od března do listopadu jsem se stal znovu kocourem, ale zase až moc. Kolegové v práci se mi smáli, co dělám s tou  hlavou na václaváku a co za pohyby při tom rozdávání letáčku. kompars , Kompars, nechcete hrát ve filmu slečno ??

Jinak že kývu s hlavou mi vyčítá matka 20 let.Všiml si někdy někdo ??

3 ROKY jsem se soudil s vlastním otcem o zbavení svépravnosti

vymyslela to naše společná psychiatrička

vyhrál jsem 

29.11. se konala obrovská teknopárty v klubu Kross, samý kocur všude kam se podíváš, nějací Panic Sauce a Unholy Breakoholics no a tam mě přivítali, jako člena rodiny, ale opravdu, bylo tak kocourů a koček, jako jsem nikdy nikde neviděl pohromadě a všichni mě zdravili a smáli se mi.

No nic, samozřejmě že záhy na Letné u těch šachet takových mřížkovaných, to je tzv jádro sféry , tak tam skočit za  plot a zase do naha na čtyři, a přijeli policajti a já jsem začal utíkat , zahodil jsem při tom svou bundu , kde jsem měl v kapse asi tři tisíce z té brigády.No a co, policajti mě zatkli, zjistili si mě a jako vždy mě nechali jít domů. No a cestou jsem si sedl pod orloj a slyším kocoury říkat"my tady plníme sny a přání, tak si něco přece přej" a já hned bez rozmyslu"pomoz mi prosím shodit pupíček"

Ach jo to byla chyba životní, mít takové přání.

Záhy jsem látal po Praze jako šílenec a makal pro kocoury , svítil očima jako šílený,až jsem za odměnu dostal na Vaclaváku imaginární brusle a bruslil nahoru a dolů , opravdu, kocouři vás vždy rádi překvapí.

No naši se to nějak dozvěděli tak okamžitě přijeli starým Seatem do Prahy a našli mě spát , špinavého v bordelu, smradlavého , nemyl jsem se tak týden , to víš služba je služba.

Tak mě naši odvezli domů do Frýdku, cestou jsme se málem nabourali.a matka furt řvala, kde mám tu bundu krásnou..

Byl mi znovu přiznán plný  invalidní důchod, jupí

No nic Vánoce a cukroví, znáte to a já jsem byl jako malé dítě nenažraný a mlsal a mlsal a zapomněl na mou prosbu s pupíčkem, To byla velká chyba.

Někdy po Silvestru mě honila zase mlsná a jedl a jedl na c přišel a teď , že si vezmu jablko zelené z koše a sním. A najednou takový tmavě zelený lev a zařval " NEPAPEJ TO JABLÍČKO" a já na to " ale, co by se mi mohlo stát ?? " a jablko jsem schroupal a šel spát.

Ráno vstanu a hned takový divný pocit, že se něco chystá. a Hned řev do hlavy co jsem ti říkal, co jsem ti říkal ???a najednou zase ten energetický zvon a chytl mě jako jako kdyby nad zátylek , zabodl se do mozku do morku kosti a začal pouštět elektrické šoky nesmírného vesmírného kalibru, byla to zlost nad zlost a já pochopil že budu muset utíkat, nebo spíše hodně rychle šlapat svatou stezkou s nejvyšším vypětím sil a už to začalo, takové eletrošoky že v psychárně ty šoky fakt hadra proti tomu, absolutní psycho tranz, ten Bad trip na lsd ale fyzicky pociťován v hlavě a všude, prostě žiletky v těle , po těle hlavně v mozku. 

Lítal jsem takhle naplno měsíc po ulici revoluční a třidě TG Masaryka, všichni mě viděli, za měsíc mi ten tranz vypli já byl hubený jak lunt a zamkl jsem se doma a žral a žral , na co jsem přišel. Dostal jsem záchvat žraní, neudržitelný hlad nekonečný, jen přestalo bolet břicho už sem vařil krupici nebo vločky močil, piškoty s mlíkem, Žral jsem od rána do večera a nevycházel vůbec z domu, Po měsíci jsem přibral asi 20 kilo a měl zase hrozný pupek, tak jsem začal prosit kocoury aby mi ten tranz , ty elektrošoky zase zapnuli.Ataky že jo. 

Ty vogo, to bych nikomu nepřál, takový očistec, takový oheň projít bez kapky odvahy  či pevné vůle.Lítal jsem půl  roku po městě a shazoval pupíček. Bohužel marně , střídali se zachváty žraní a následné ,poslušné jednání, ohledně toho co vkládám do úst,něco hrozivého, vážně , neumím to popsat slovy jinými než Bože takové peklo nesmí nikdo zažít, moc Tě prosím.No vypli mi ty elektrošoky na czechteku 2004, konkrétně to byla rodina jménem Circus Alien, mistři světla co mě dostali na starost . Možná si vzpomenete na jejich plakát ,když byli při mé svaté porážce na návštěvě ve Frýdku v kulturáku, to přijeli za mnou aby mi pomohli, no a na tom  czechteku měli obrovského Mikuláše plyšového a vypnuli mi ty nejhorší šoky . Díky  za to . Během toho půl roku jsem nabral a následně shodil dobrých 100 kilo nekecám, další rok mi dávali šoky slabší a ne tak drastické psychotické rány do hlavy do toho zátylku, to byla nepředstavitelná bolest, nikomu bych to nepřál zažít. Ale očistec je očistec,!!

ALIENI mě prostě unesli a zmasakrovali na cucky, viz. znamení o roztrhaném koťátku , já jsem jim sloužil , lovil pro ně myšičky, pil mlíčko a oni mě za odměnu mučili a mučili svými elektro výboji, to oni umí , na to jsou profíci, byli tím pověřeni ze shora.

Jaro 2005 a já se konečně vracím do Prahy, na uvítanou mi ještě dali pořádný psycho výprask na čarodějkách nedaleko Prahy. Ano, Circus Alien  umí taky sloužit, ale komu a čemu ?? 

POTÉ MI DALI DLE MÉHO PŘÁNÍ SVATOU MAMINKU A TA MĚ PROVÁZELA ULICEMI A OBCHODY A BAVILA SE SE MNOU NA LAVIČCE PO PROBDĚLÉ NOCI A  TAK PODOBNĚ, PROSTĚ KOČIČÍ MÁMU ,OPRAVDOVÉHO ŽIVÉHO KOCURA , JAKO JSEM JÁ

to byla nádhera, s někým konečně být prvně za život aspoň v myšlenkách a občas ji potkat , zahlédnout,a tak

Dodnes jsem jím Pražákům , a že jich tam je vděčný za ty krásné chvíle s mou kočičí mámou.

Od té svaté diety do dnešních dnů sedím na záchodě a mám průjem. Zničili mi totálně zažívací systém. Proto ta prasečí chřipka.a další různá znamení.Nikdo by neuvěřil ,kolik hodin jsem strávil na záchodě a brečel, že jsem nemocný.

Prostě když máš patnáct let střevní potíže a ne ne se jich zbavit.

Tak můj bratr Ježíš měl taky probodnuté bříško, tak jsme si dosti podobní v mnoha věcech !!

Tak jsem lítal po Praze a byl kocourem, a zase prodával  na AKCI CIHLA: a tak různě, spal jsem kde se dalo, hlavně na Petříně přes den , v noci lítám  a lítám a sloužím.

Až mě přivedli znova do toho klubu Cross, tak sotva jsem přišel , hned mě nějaký kluk urostlý  okradl o tisícovku a já jel s pláčem domů do Frýdku.

K narozeninám za odměnu a za to všechno utrpení jsem dostal informaci kdo opravdu jsem.

Já to věděl už dlouho podvědomě ale teď mi to bylo potvrzeno a byl jsem přivítám samotným králem  Michelem J. , toho času ještě na živu.Co jsem se s ním natelelefonoval a navysílal.Tak jednou je to můj velký bratr.

Nevěřili byste jakou jsem měl radost že jsem Archanděl Gabriel, spasitel světa a kocouři zase vyslov své přání, a já " tak ať je mamka na mém koncertě a pláče štěstím"a oni " staň se".

No a teď jsem se představoval všem andělským matkám a otcům tady na Zemi,hlavně Yoko Ono, Bjork, Davidu Bowiemu( ten měl infarkt v Praze , když jsem byl na porážce v očistci a umíral jsem za všechny)Micku Jagerrovi, Bonu Voxovi , Bunnymu Wailorovi, mému lvovi a hlavně Michaelovi Jacksonovi.

Tak těm jsem vysílal myšlenky běžně a dělal pro ně představení v Tescu nebo u holubic nebo na balkóně. Ale co z toho pořád jsem byl strašně sám a trpěl tou samotou jako nikdo na světě. žádní kamarádi, izolace, samotka, jen ti rodiče doma.Přinesl jsem domů pár tašek starých hader a fotr okamžitě s matkou volali policajty a už jsem se vezl do Blázince.

Takových nesmyslných případů bylo asi šest v životě, kdy mě fotr nechal bezdůvodně odvézt, zato šestkrát mě chytli policajti nahého a nikam mě neodvezli, prostě mě nechali jít domů.

Z blázince jsem vždy co nejrychleji utekl, jen jak to šlo .Nikdo po mě nikdy nepátral, prostě tak utekl co my s tím.

Tak šel čas a mě už nebavilo vysílat těm velkým hvězdám , jen s maminkou Bjork jsem se neustále mazlil v představách. No chvíli ji to bavilo, ale když mě prokoukla tak sem jí tím nudil, byl jsem oplzlý.Ona pak natočila ten klip Wanderlust, přímo o mě.

Tak jsem se blunckal ulicemi a něměstím a kluci v hospodě mi dali zakouřit pervitin ze žárovky.No já to snad v životě neměla to mi bylo 25 let už.Ne jako dnes  ty děti v patnácti zfetovaní., Já jsem odkojený jablečným vínem a fajfkou trávy poctivé.

Když  mě ti kluci zfetovali, tak jsem prozřel mým třetím okem a pochopil jsem že můžu vysílat myšlenky komukoliv na světě.že každý je nějaké zvíře jsem pochopil a mám práce je jim otvírat oči.Potkal jsem jednu dívku, chovala se zvláštně a vypadala jako panenka Marie. Nějaká Ivana . Kocouři mi vnutkli myšlenku že je to má svatá matka a já jí mám udělat kočkou.Jenže ta obrovská bouračka, sto aut najednou na dálnici a mi začalo být divné a podezřelé, co se zrovna stalo, že to nějak souvisí se mnou a s Ivanou, ale že ty znamení jsou spíše negativní.A Tak jsem na ni svítil dnem i nocí a vysílal srandičky a vtípky a  a nabíjel ji na dálku a pořád jsem jí prosil , jestli bych ji nemohl potkat.Ona mi vyhověla o Vánocích a přišla na vánoční trhy a já na ní jen mrkl ať ví, že mě tu má. no moc se netvářila, ale vysílala se mnou, na to vezmi jed. Marná snaha, kašlal na mě a měla mě za podivína a blázna , i když chodila na kávu s mou dobrou kámoškou z Gymplu ,Magdičkou, ta taky zařvala na lsd,a měla dost problémy s psychikou. Byli jsme spolu na Rolling Stones v Praze.No místo vysílání myšlenek a práce vniveč stačilo poprosit o seznámení a byla by ruka v rukávě.

po nějaké době jsem to vzdal a rozjel to na Dagmaru, pro ní spadlo letadlo do moře, přežila jen dívka jménem naděje, potom přišla na scénu malá Lívie , házel jsem jí dárky do schránky, chodila na koncerty a po ulici a smála se na mě , Na swetsenfest přišla tak jsem dělal super šaška, prostě kámoška podle představ.No pak se mi ukázala s takovým jakoby skinheadem nabouchaným a  já šel o dům dál.

Nevím už přesně kdy jsem byl v blázinci , ale vím že jsem jednou zase utekl, a rovnou k Lviíi pod okýnko plakat. No na druhý den jsem  šel k psychiatričce a tam seděla nádherná doktorka Slovenka jménem Daniela, jéjda z té šel takový klid, že jsem se automaticky do ní okamžitě zamiloval a začal jí vysílat. její první odpověď na dálku zněla:"Pekné meno "a už to bylo, Ten večer nám na balkóně seděl obrovský dravý pták , asi káně a nehybně se díval na mě na prádelní šňúře, to bylo jasné znamení, že to je ta pravá. Potom jsem ji potkal v kostele na mši a pronásledoval jí až k domu, bydlela ve vedlejším vchodě co ta Ivana na Vít, Nezvala, a safra , zase ty jména.¨. Tak jsem jí vysílal dnem i nocí a dělal pro ní zázraky , jako letadlo na řeku Hudson , nebo smrt Kaplického. atd, trvalo to pěkně dlouho a nakonec mě ta psychiatrička na kontrole prosila , jestli bych s ní šel na čaj a řekl kdo jsem a vše o sobě. Ale já HLUPÁK nešel, protože den předem prošla Ivana s klíčemi v ruce, provedla mě kolem tržnice a já myslel , že si mě bere k sobě domů , že to pochopila kdo je, Omyl byla to jen past a léčka, jak znovu přijít k té nebezské kráse.Svatá Danielka, kde je ti konec ?? tys mě mohla zachránit a spolu jsme dávno mohli zachránit celý svět.NO nic jdu o dům dál. Takových ženských bylo nespočet , co jsem oslovil , dal jím dárky napsal dopisy až mi kamarád Ivany řekl že Ivča je v Opavě v blázinci. aha, došlo mi to, že  za to můžu já. A okamžitě jsem kupoval lístek směr Opava,To vysněné setkání a rozhovor s královnou nebes se nakonec uskutečnilo. já po tom toužil tři roky a myslel na to každičký den, Taky to znamení stálo za to, třetí den po tom rozhovoru zemětřesení na HAITi chápeš háj Ty !!!! AHOJ TY!!

No mluvila o něčem zvláštním , že jí někdo něco namlouvá a nabízí, já hned věděl , která bije. a smál se, že je tak hloupá a brání se tomu, a nakonec mi to došlo , Ivana je totiž PES, můj nepřítel a žádná kočičí máma.

Naposledy mě naši nechali zavřít do Opavy v roce 2012 a já jsem to vzdal a byl jsem tam celé dva měsíce. Nechal si začít píchat injekce a vzali mi řidičák po deseti letech.Po návratu z blázince mi za týden umřela babička Jůlie Ručková, roz, Šimková, takže jsem to ustál oblbnutý léky.

Prostě smůla no, mí rodiče jsou v tomto příběhu mí úhlavní nepřátelé.

POZOR OTEC je starý PES, co mě má mlátit a týrat mě každý den mého života.Obrazně se tak děje stále beze změn , jen už se tolik neopereme fyzicky jen psychický teror.

Jednou vzal fotr sušák na prádlo a vrazil mi ho do hlavy se slovy "chcípni ty zmrde!!" a rozsekl mi obočí,psychiatrička na kontrole se zeptala jen jestli jsem to byl šít ??jinak nezájem. Takže 2012-2015 jsem kašlal na andělskou práci a seděl před obchodem a čuměl po ženských , nešlo mi však vysílat myšlenky, nevím proč.Dal jsem si své tři piva , jointa a šel domů. 

Koho si nešlo nevšimnout byla tak krásná paní až oči přecházeli , co chodila pravidelně k nám do jednoty. Prosil sem Boha abych jí mohl vysílat a on mě vyslyšel a otevřel mi ten vesmírný kanál na Evičku. Já jsem se do ní tak zamiloval , s ní byla ta největší sranda. S ní s i vysílat byla opravdová nádhera a co teprve ta představa být s ní doopravdy. Uf. Takže představení, dopis , dárečky do schránky všechno bylo.

Jen Evička se moc netvářila, že by mi chtěla pomoci v té věci přesvaté. jasně jsem jí řekl ,. že jí dám znamení a on jí umřel za týden psík.

Za celý život jsem nedokázal oslovit nikoho rozumného, někoho kdo by mne vyslechnul, zamyslel se.. Všichni mnou opovrhují, mají mne za blázna a já jím ty znamení předkládám každý den nová a nová ,jasná a jasnější. A ano, umírají při tom lidé, ale těch máme dost na skladě,věřte.Nakonec bude každá každičká duše zachráněna.

Jak jsem tak přicházel na to , že v tom budu věčně sám a nikoho neseženu , vystřílel zrovna chlápek hospodu plnou lidí a já věděl že to je jasné znamení jednat .!!??  táta kocour řekl smělým hlasem , " tak ať už to začne, synu"!!! a já zpanikařil , neb sem nevěděl jak se přihlásit  o slovo. Psal jsem doktorům , všem možným do novin , do televize . volal na horkou linku ale všechno marné, každý ,že mi pomůže psychiatr, ha ha

natáčel jsem sos videa na youtube a myslel že mě někdo pochopí, marné všechno, všechny prosby marné, všechny znamení marné, všechny oběti marné, no už jsem na to přišel. svým chorým mozkem :

Zavolám na POLICII že mám atomovou bombu a přijede televize a já jím všechno vysvětlím tak jako teď tady vysvětluji já vám. jasne  ??  Klaplo to

Nakoupil jsem dárky pro děti za 3 tisíce korun v Tescu a v pět ráno zavolal 158 od kostela , že mám atomovou bombu ať si okamžitě pro mě přijedou.Přijeli, ale bez televize, no a skončil jsem zase v blázinci, ale tentokráte dobrovolně,Jéjda tam to bylo super v Třinci, jako znamení to nějaký schizofrenní pilot napral s letadlem plným lidí rovnou přímo do skály, jasné ???Sebevražda jak má být,

Krásnější a sympatičtější ženskou, jsem neviděl, než byla ta Slovenka Helena v Třinci, taková kočička a dokonce měla velký kočičí přívěšek. ta tam byla určitě připravená pro mě, dodnes jí vysílám pozdravy, je to můj sen se s ní ještě setkat.No nic v Třinci jsem byl měsíc a hurá domů zdravý jako rybka.Jen ještě tu lékařskou zprávu jsem nakopíroval rozdával každému na potkání, aby věděli co jsem za debila.

Soudem nařízená ochranná léčba byla za začátku peklo. dvě ampule Fluanxolu co tři týdny a ráno a veřer po dvou velkých tabletách =====j. moje smrt !!!

Jak mě bylo zle, tak to už jsem přestal chodit úplně ven a jen seděl doma u počítače. Ano začal jsem lovit  na facebookou  . Poslal jsem pře 4 tisíce žádostí cizím lidem , abych nebyl sám a záhy měl maximální počet přátel, 5 tisíc. Jo byla švanda, hlavně si posílat dopisy  se známkami a pohlednice s kamarády po celém světě. Indie, Taiwan. Kongo, Alžír, Filipíny , Brazílie atd atd. Krásných filatelistických dárků a pohlednic z celého světa mám za ty tři roky bezpočet a těch peněz co jsem do toho vrazil.Filatelistou jsem 30 let a budu do smrti, je to jeden z atributú Archanděla Gabriela, taky je patronem pošt a pošťaček, patron diplomatů , umělcú a porodních asistentů. atd. . prosím nastujdujte si to, pokud máte zájem, děkuji, Čtyři roky jsem chodil spát v 18 hodin a vstával v 3 ráno, bylo to peklo, psychiatra to nezajímalo.

No a jak tak sedím u facebooku a hraji si s holkama hru na schovávanou, omylem něco lajknu jedné holce, na jaře 2019. Za týden se mi ozve , že je sama a že jí chybí obejmutí, ha ha

16:3.2019 mé první rande opravdické a za týden  na to , tj .26.3 . můj druhý pohlavní styk v životě , jupíííí a víte kdo umřel přesně ten den, hádejte, no přece bratr kocour Daniel Nekonečný, král rozkoše , ha ha ha ha ha, tak to se tam nahoře trefili.

No a ty kostely křesťanú do toho vystřílené, auvajs,

Ano byla to má první holka v životě, se vším všudy a opravdová láska, alespoň na samém začátku vztahu, tak divíš se po celoživotním odříkání ????

Její jméno je význačné ALENA !!

Bohužel sedm měsíců  mluvení o kocourech a andělech bylo marné,Alenka, miláček se logicky hlásí k Ježíši, no musel jsem jí dát košem já a nelituji toho i když se mi někdy moc stýská. víte jenomže Ježíš nedělá z lidí dobráky. Jsou to psi , vždyť jsem to viděl na naší katolické rodině, jak se prali o majetek naší babičky před jejíma očima, bez studu. a to máš samé cti matku svou a miluj bližního svého, ále PRD , vše je jinak, Ježíš jen  dělá z lidí další psy, věřte mi ,. vím o tom dost.Takže jsme se rozešli dá se říct ve zlém a Gott měl ten den pohřeb, ha ha, to bylo slz a pláče.

Tak a já šel o dům dál , vrátil sem se v myšlenkách k mé milované paní Evě, myslím na ní , nosím jí dárky, vzala si ode mně sněženky na den žen a věřím , že mi nakonec pomůže spolu s doktorem Martinem, ten tomu taky rozumí, kdo jsem.

Joa ještě jedna žena na scéně, pro změnu má nová psychiatrička, maďarka, děsně krásná a sympatická, škoda že mi ji zatrhli, když jsem napsal na fejsbůk že jí miluji , ha ha  je to banda prašivců ti psychiatři věřte mi já tam byl a všechno vím...teˇ=d mi přidali léky za mou aktivitu na facebooku, je to normální tohle ????

Držte mi prosím aspoň palce ať toho člověka vstřícného nakonec potkám , děkuji a nebo nechcete se to stát vy tím vysvoboditelem vykupitele a spasitele Světa ??????? 

Bůh je má síla. Gabriel- fm

Příběh Gabriela-fm